Konec roku 2009

Všem svým kamarádům a známým, kteří čtou můj blog se omlouvám, že jsem na svém blogu o sobě nedala vědet skoro 4 měsíce. V průběhu této doby se toho hodně stalo a změnilo a psát o událostech v jejich průběhu se mi moc nechtělo. Takže pokud se těď začtete, získáte uplný pohled (tedy snad).

První novinka:
Tento týden jsem oficiálně ukončila studium na univerzitě v Roehapton, které je určené bývalým učitelům, kteří neučili více jak 2 roky a chtějí se k profesi vrátit. Nebyla jsem v kurzu jediná cizinka, ale ty ostatní tady žijí mnohem déle (více než 10 let). Součástí kurzu byly hodiny věnované především tomu jak učit yda v Anglii. Takže jsem získala základní představu jaké metody se používají, co učitel a studenti smí a nesmí, ale také jsme se věnovali tomu jaká je legislativa kolem školství.
Součástí kurzu byla také praxe ve škole, ale protože všichni jsme byli již učitelé, praxe byla jen na 2 týdny. Ostatní si potřebovali jen osvěžit, co je nového a jak se škola změnila. Pro mně to byl úplně nový svět.

Druhá novinka:
Před ukončením praxe jsem dostala nabidku ve škole zůstat. Protože mým sen byla práce ve škole, tak jsem tuto nabídku přijala a od konce listopadu pracuji ve škole. Pracuji v oddělení matematiky, většinou jsem ve třídách jako druhý učitel, ale mám i svoji malou skupinu studentů, které připravuji na závěrečné zkoužky. Také mám na starosti administrativu kolem oddělení, protože toho papírovaní je neskutečné množství ... ale to určitě znají i učitele v Čechách. Prostě se snažím pomáhat a podporovat kolegy v oddělení.
Pokud se jedná o budoucnost, tak je velká šance, že bych mohla na škole zůstat jako učitelka ... ale to všechno ukáže čas.

Třetí novinka:
Po dobu studia na univerzitě (i když to bylo jen 25 dnů v průběhu 3 měsíců) jsem pořád bydlela na starém místě a pracovala pro mé bývalé šéfy, ale situace se v průběhu doby vyhrocovala, až to vyvrcholilo situací, kdy zůstat na stejném místě bylo neúnosné. Proto jsem byla ráda, že se můžu odstěhovat a osamostatnit a začít pracovat ve škole.
Přes kamarádku jsem si našla podnájem, kde mám pokoj a svoji vlastní koupelnu. Domácí je v pohodě a zároveň nebývá doma každý den a tak mám často dům celý sama pro sebe. Do školy mi od baráku jezdí autobus a tak s dopravou nemám žádný problém.
Hodně studentů ze školy bydlí ve stejném místě jako já a tak je potkávám na ulici, v autobuse nebo v obchodě ... je to hodně velká změna po těch letech určité izolace.

Jak jste si přečetli, můj život se v průběhu několika měsíců, nebo možná týdnů, otočil úplně jiným směrem ... řekla bych tím správným směrem.