Moje poslední 2 měsíce ... školy ve všech podobách!

Pokud jste si říkali, že jsem se dlouho neozvala a pochybovali jste o tom, zda jsem z UK neodjela, tak Vás můžu ubezpečit, že jsem pořad v UK a absolutně jsem neměla čas na psaní článků, protože to, co se teď v poslední době kolem dělo, bylo víc jak hektické.

Začátkem dubna jsem se zúčastnila konference anglickým učitelů matematiky:

• určitě to byla zajímavá zkušenost, protože jsem zjistila, že o matematice jsem schopna mluvit i rozumět přednáškám … i když to mluvení nebylo samozřejmě bez chyb;
  
• zjistila jsem, že učitelů matematiky je opravdu nedostatek a pokud se jedná o kvalifikaci, tak velký problém je s učiteli pro předmaturitní ročníky;
  
• odbornost učitelů nižších stupňů je podle mně až alarmující, protože na několika seminářích jsme narazili na věci, které prostě ti lidé vůbec neznají a ani neslyšeli;
  
• také jsem zjistila, že kvalifikační kurz na učitele matematiky představuje 1/2 roku matematiky a 1 1/2 roku jak učit … jen mi prostě nedochází, jak ti lidé pak ví, co mají učit;
  
• víc jak 80% seminářů bylo věnováno metodám výuky a jen mizivé procento vlastní matematice, co odpovídá jak se učitelé připravují … jsem šťastna, že jsem vystudovala to, co jsem vystudovala!;
  
• co nebylo možná důležité, ale hrozně mně potěšilo, když jsem se dostala na jednu skoro vysokoškolskou přednášku a byla jsem i v angličtině schopna sledovat, co ten člověk chce říct a vysvětlit;
  
• potkala jsem tam jednu učitelku z Nového Zélandu a zůstaly jsme v kontaktu, takže mě jednou čeká pěkná dovolená na druhé straně Zeměkoule…;
  

Duben jsem se věnovala psaní přihlášek na inzeráty, které hledaly učitele matematiky:

• toto je úplně jiný příběh, protože na konferenci mi dali typ na webovské stránky se všemi inzerovanými učitelskými posty v Anglii … začátkem dubna jich tam na pozici učitele matematiky bylo víc jak 700!
  
• vybírala jsem pozice v okolí, kde to znám nebo mám kamarády;
  
• odpovědět na inzerát nepředstavuje (v případě škol) poslat životopis s dopisem, ale každá škola má svůj formulář pro přihlášku a ten může mít 4 až 11 stránek;
  
• je tam hodně vypisování všeho, co je znova v životopise, ale také hromada věcí, které do životopisu nedáváte … jako výsledky maturitním zkoušek, nebo státnic z výšky … a nebo píšete stránky o tom, co jste dělali v předchozích zaměstnáních, jaké máte zkušenosti nebo co umíte …;
  
• každá přihláška také obsahuje další dokumenty, které souvisí s pravidly pro práci s dětmi … něco, co u nás není;
  
• odeslala jsem jich asi 10 a byly to hlavně školy s dobrými výsledky z inspekcí, hodně privátních prestižních škol … a tak výsledky byly spíše otázkou štěstí;
  

Interview a jedna vyučovací hodina v anglické státní škole:

• všechny přihlášky musely být odeslané na konci dubna nebo na začátku května a to bylo v době, kdy jsem ještě neměla vrácenou potvrzenou kvalifikaci;
  
• nezkušenost s britským školským systémem se ukázala jako největší problém, protože prestižní školy daly přednost zkušenému anglickému učiteli … ale i toto všechno byla dobrá příprava;
  
• i přes to všechno, jsem si v rámci interview odučila jednu hodinu matematiky mezi 12-ti letými studenty top skupiny v ročníku (oni dělí ročníky v předmětech podle úrovně – top, middle, bottom). Téma jsem měla „Vztahy mezi desetinnými čísly, procenty a zlomky“ a hodinu jsem si připravila pro české podmínky velmi dobře, ale až tam jsem zjistila, že u nás běžně používané metody se tady prostě nenosí;
  
• moje první zkušenost byla nezapomenutelná, ale ne až tak moc pozitivní … i přes přítomnost zástupce ředitele školy v hodině, byl respekt studentů skoro nulový;
  
• tato zkušenost mi ukázala, že ještě nejsem připravená a spíše bych potřebovala jít do školy na náslechy, seznámit se s praktiky, metodami a hlavně požadavky na jednotlivé ročníky … no a chyby, které při mluvení dělám, byly také omezující;
  

Jen pro zajímavost, to co přednášel prof. Petr Piťha pod názvem "Velká iluze českého školství" na konferenci učitelů v Hradci Králové, je tady už delší dobu dost tvrdou realitou a já jsem se o tom přesvědčila na vlastní kůži …

Začátkem května jsem obdržela anglické QTS (statut kvalifikovaného učitele v Anglii):

• po interview jsem uvažovala o nějakém přípravném kurzu pro učitele, ale protože jsme kvalifikovaná v Čechách a protože ČR je v Evropské unii, nemám na žádné kvalifikační nebo tréninkové kurzy nárok;
  
• po takovém kurzu účastník získá QTS (statut kvalifikovaného učitele v Anglii), ale pro ten jsem se přihlásila již v únoru a v půlce května mi byl doručen;
  
• teď to znamená, že jsem oficiálně kvalifikovaná pro učení v jakékoliv škole v Anglii, ale neoficiálně mně dobrá škola nezaměstná, protože nemám žádné zkušenosti z Britského školství a na vyloženě špatnou školu se mi nechce … tam je učitel víc jak policajt než vzdělávatel;
  
• takže teď si budu hledat školu, kam bych mohla chodit na náslechy a měla možnost se seznámit s tím světem a zároveň se budu snažit najít nějaké privátní učení – přes agenturu je to stejné, jako přihlašovat se do školy, takže mně čeká hodně papírování;
  

Příprava na zkoušku ESOL Skills for Life:
Pokud máte pocit, že toho je pořád málo, tak mně za měsíc čekají zkoušky z angličtiny … jsou to celkem 3 samostatné části:

• čtení – na každý přečtený článek je 5 otázek, které se týkají gramatických chyb, spellingových chyb, porozumění článku a podobně, celkem je 7 článků na 1 hodinu;
  
• mluvení a poslech – je to poslech na CD a odpověď asi na 5 otázek a pak rozhovor s kolegou na určité téma a pak asi 3 minutový formální výklad na nějaké téma;
  
• psaní – je to asi na hodinu a půl, obsahuje to 3 úkoly a každý je na jiné téma a má jiný formát … může to být zpráva z nějakého průzkumu, formální dopis, reportáž, leták nebo svědectví … při každém typu to musí mít jinou formu a člověk musí použít jiná slovní spojení … a to není vůbec jednoduché;
  

Takže pokud se snažím volné chvíle věnovat angličtině, tak mám opravdu co dělat … je to docela náročné, ale doufám, že to zvládnu a výsledkem bude certifikát … tak uvidíme.

To je zhruba shrnutí toho, co jsem dělala za poslední dva měsíce, ale kromě toho měl William po Velikonocích celý měsíc prázdniny a tak jsem se věnovala jemu … také jsem se musela starat o dům, protože tu práci za mně opravdu nikdo neudělá …

Pro dnešek končím, ale v dohledné době ještě napíšu o tom, co jsme podnikli s mými rodiči, když přijeli na květnovou návštěvu.