Také práce, nejen zábava …

Ze všeho, co jsem doteď napsala to vypadá, že jsem tady na dlouhé dovolené a nepřijela jsem pracovat. Pokusím se tento dojem následujícím příspěvkem trochu upravit.

Opět musím ale potvrdit, že jsem měla hodně štěstí, protože můj pobyt je pracovně jedním slovem „pohoda“.

První dny jsem si tady připadala opravdu jako na dovolené, protože tolik volného času jsem nikdy neměla a tak jsem si ho užívala nic neděláním, chatováním, psaním webu nebo koukáním na bednu i když jsem jí zrovna moc nerozuměla. Ti, co mně znají, ale také ví, že mi to dlouho nevydrží, takové nic nedělání. Ale vrátím se k práci.

Můj pracovní den začíná v 6:30 budíčkem, pak vyprázdním myčku (je to jako ranní rituál), připravím si snídani a mám pro sebe asi hodinu, než přijde na snídani William. Připravím mu snídani a v 8 hodin začíná oficiálně moje pracovní doba. Třikrát v týdnu vozím Williama do školy a zbylé dny mám jiné aktivity od 8 hodin v domě. Když jedu do školy, vracím se domů kolem 9:10. Doma pracuji každý den do 10 hodin.
Pak mám do 15 hodin volno, kdy vyrážím pro Williama do školy a když pro něj jede Liz, tak mám práci doma. Mým hlavním odpoledním programem je William … převléct, okoupat, hrát si s ním, koukat s ním na televizi nebo nějaké DVD (teď je hitem film i hračky z filmu „Cars“ … už jsem ho viděla snad 10-krát!). Pak uvařit večeři (3x týdně, ale podle jejich požadavků, zatím jsem uspěla jen se zeleninovou polévkou) a končím v 19 hodin.

Pokud se jedná o aktivity doma, tak každý den po večeři musím uklidit kuchyň … zároveň musím připustit, že naleštit sklokeramickou desku na sporáku a tmavou mramorovou pracovní desku jsem se musela naučit :-)
Pak se starám o luxování (v pondělí pořádně – to mi trvá celý barák víc jak 1,5 hodiny a v pátek jen rychlovka), úklid koupelen (je jich tady dost … 3 velké a 2 malé), pak utírání prachu, leštění klik, vypínačů a zásuvek (vše to je v nerezu – leštění mi v celém baráku trvá skoro hodinu) a vytírání … Pak se starám o praní prádla a jeho žehlení, či případné sušení v sušičce. A jinak takový ten klasický úklid …

Takto vyjmenované, to zní možná děsivě, ale vše se vlastně dělá jednou týdně a pokud si to rozdělím do jednotlivých dní, tak sice někdy dopoledne neskončím v 10, ale až před 11 … zato odpoledne, kdy malý kouká na DVD a já tam jen tak sedím … nemůžu říct, že bych se sedřela.

S Liz jsme sestavili rámcový pracovní plán na týden (tzn. které dny mám na starosti ježdění do školy a co který den mám uklidit), ale vždy večer nebo ráno se průběžně domlouváme na změnách.

Když to tedy shrnu … o barák se stihnu postarat ke spokojenosti Liz a podle informací od sousedů je Liz na úklid náročná. Zároveň se snažím zlepšovat vztah s Williamem a zvládat všechno kolem a především s ním komunikovat. Někdy to není vůbec jednoduché, ale jsme na dobré cestě.

Když to mám srovnat, tak předchozí zaměstnání, kde jsem pracovala i 11 hodin denně a nestihla jsem nic, tak teď dodržuji pitný i jídelní režim, pracuji jen 6 hodin denně a k tomu mám jeden večer týdně hlídání, kdy jde Liz někam ven. Mám volný čas pro sebe a musím se ho naučit využívat.

Protože jsem si první týdny zvykala, některé práce mi trvaly déle, ale teď se snad dostávám do normálu :-) Takže jsem začala hledat program na volných 5 hodin denně. Od dubna bych chtěla začít chodit do jazykové školy, ta je 3x týdně od 10 do 13.30 … trochu bych přeorganizovala program, ale jinak pohoda.
Od příštího měsíce mám domluveno, že jednou týdně bych pomohla s úklidem u skvělých sousedů a tím si přivydělám na členství ve sportovním klubu abych mohla přes den, večer a nebo o víkendech chodit plavat, na cvičení nebo něco jako spinning.
Jinak musím říct, že období oběda je také super na nakupování … nebo když potřebuji něco zařídit.

O víkendech se i nadále budu snažit poznávat město nebo okolí a pak se případně někam vydat dál na výlet. Určitě plánuji Londýn, protože vlak mi tam jede asi 25 minut a v pracovní dny jezdí každých 10 minut. Případně z Londýna někam vyrazit na další výlet :-)

Pokud se jedná o užívání auta, tak ho bez problému můžu užívat v domluveném regionu bez omezení, což znamená, že jsem celý den mobilní jak potřebuji. Na delší výlety si budu hradit benzín, přičemž litr benzínu tady stojí asi 0,85 libry.

S tím, že jsem tady jako cizinec zaměstnaná souvisí také množství papírování. Ještě nemám všechno dotaženo, ale snad do konce února to bude v pohodě. Pak už mě čeká jen řešení britského řidičáku :-) ... o papírování někdy přístě.