Od každého trošku ....

Po delší odmlce napíšu dnes jen pár svých poznámek k různým oblastem mého života tady:

• první poznámkou se vrátím k ježdění autem v UK a to proto, že mám za sebou prvních několik desítek mil jízdy po dálnici. A tak proto jsem pochopila rozdíl mezi dálnicí a silnicí pro motorová vozidla. Silnice pro motorová vozidla má pouze 2 pruhy každým směrem a jsou na ní kruhové objezdy pro výjezdy a nájezdy ... Dálnice má 3 pruhy každým směrem a jsou tam klasické nájezdy jako u nás. Pokud se jedná o dálnici M25, která je vlastně okružní dálnicí kolem Londýna, tak je po celé délce osvětlená, co mně docela překvapilo ...
  Jinak i nájezdy na dálnici už mi nepřipadají tak protisměrné, ale pořád mi připadá, že lidi na autobus čekají na druhé straně ... zajímavý jev :-)
  
  
• pokud se jedná o jednu z mých povinností, vozit do školy a ze školy Williama, tak první samostatná jízda byla trochu s brekem a celých 30 minut cesty do školy v autě Will nepromluvil, ale teď už je to lepší, tak snad ze chvíli budeme spolu i v pohodě po cestě ze školy a do školy komunikovat :-)
  Dokonce už mi Will při loučení před školou řekl "bye", co byl jeden z velkých úspěchů ... člověk se diví jak jsou najednou důležité věci, kterým by předtím vůbec nekladl význam.
  
  
• když Liz byla poprvé večer pryč a měla jsem malého uložit do postele, tak byl vzhůru do doby, než ho v obyváku nepřemohla únava, ale snaha o uložení do postele znamenala brečící scénu jako z filmu ... další pokus už byl lepší, sice pořád jsme se nepřesunuli do postele, ale už v pohodě usnul v domluvenou dobu ... sice opět v obyváku, kde jsem koukala na televizi, ale už to bylo bez breku. Doufám, že se časem dostaví další úspěch a zvládneme už uložení do postele přímo, ale to všechno věřím přijde časem ...
  Je mi jasné, že to je pro Willa hodně velká změna, protože předtím Liz nikam nechodila a Will jí měl celou pro sebe a najednou tady "straší" nějaká další osoba a mamka není jen s ním ... Do konce března si musíme na takové věci zvyknout, protože Liz odjede na celý víkend ... je pozvaná na svatbu, tak snad to zvládneme.
  
  
• další poznámka se týká ježdění vlakem ... tady to funguje tak, že si koupíte jízdenku, kterou při vstupu na nádraží vložíte do turniketu, ten se otevře a vy jdete na nástupiště odkud Vám jede vlak. Jízdenku vám pak už ve vlaku nikdo nekontroluje, ale potřebujete jí v momentě, kdy vystoupíte a chcete opustit nádraží cílové stanice, protože východ je opět přes turniket, do kterého vložíte jízdenku. Pokud platnost té jízdenky skončila (třeba pro jednu jízdu, nebo pokud máte zpáteční a vracíte se) tak Vám turniket otevře, ale jízdenku Vám nevrátí :-)
  Pokud jízdenku v průběhu cesty ztratíte, tak jsou tam na každé stanici 1 až 2 zaměstnanci drah, kteří Vás za pokutu 20 liber pustí mimo turniket. Trochu drahý špás a tak doporučuji neztrácet jízdenku ...
  Poznámka: Tento týden jsem navštívila spoji spolužačku ze základky, kterou jsem mnoho let neviděla a která tady bydlí se svojí skvělou rodinou. Po cestě zpět (ve středu na Valentýna) se mi povedlo jízdenku ztratit a musím říct, že až kámoška po telefonu přemluvila toho mužského u vchodu, že jsem zmatená cizinka, která tady je jen 3 týdny a on se smiloval a pustil mně bez pokuty. Ale ten pocit byl fakt příšerný!
  
  
• pokud se nic nezmění, tak od příštího týdne bych měla začít chodit 3x týdně do jazykové školy, kde se potkám s novými lidmi a podle toho, co teď o škole vím, tak se tam potkám většinou s asiaty, tak jsem na to zvědavá. Určitě to bude jedno z témat nějakého příštího příspěvku. Byla jsem se ve škole podívat, je to takový trochu rodinný podnik, je to tam hodně volné, nejsou tam kurzy, kde by se potkávali stejný lidi, ale člověk si vybere které dny a kolikrát týdně bude do kurzu chodit a podle toho tam pak lidi potkává. Tím je i řízen styl výuky, hodiny na sebe nenavazují, každá hodina je originál ... tak jsem zvědava, jak se mi to bude zamlouvat.
  Pokud se mi tam bude líbit, bude to fajn, pokud bych měla pocit úplného chaosu, tak od začátku dubna začíná trimestr na college (ten kurz je registrovaný u British Council), ale tam to není flexibilní, co se týká času a počtu hodin týdně. Co může být v dubnu problém, protože děti mají ve škole celý měsíc prázdniny a já budu mít celý den Willa na starosti. Pokud budu mít víc školy, tak bude muset Liz hledat víc pomoc u kamarádů a já budu mít míň přesčasů. Tak uvidíme, jak to celé dopadne.
  
  
• počasí je další kapitolou, o které se ve spojitosti s Anglii často mluví. Musím se přiznat, že je tady počasí proměnlivé ... ráno může být krásně a odpoledne bude lít a nebo obráceně, ale zjistila jsem, že pokud prší, tak pořádně. Zatím nepropršelo moc dní, ale když pršelo tak to stálo za to :-) Jinak bych řekla, že teploty se přes den vždy drží kolem příjemných 10 stupňů nad nulou a ráno byla na autech námraza jen několikrát.
  

Dnes je to přesně měsíc co jsem sem přijela a protože ty největší změny a šoky mám asi za sebou, nebudu asi psát příspěvky tak často a pravidelně jako doposud. Napíšu vždy, když bude o čem psát, když uvidím něco zajímavého nebo nového a nebo nasbírám opět nějaké poznámky.Určitě se chystám napsat ještě někdy příště o administrativě kolem zaměstnání a také o škole, nebo až začnu chodit sportovat ...