Velikonoce a další poznávání okolí ...

Je konec března a už opět začaly prázdniny a poslední týden byl hodně náročný, protože jsem ho částečně promarodila.

Veřejné zdravotnictví ...

Tak se musím přiznat, že sice je tady veřejné zdravotnictví zdarma, ale jeho chod není takový jak jsme na něj zvyklí u nás. Jen několik rozdílů:

• i když onemocníte, nemůžete k doktorovi bez předem domluvené schůzky a času ...
  
• pokud je to schůzka při nemoci, teda urgentní, tak si na Vás doktor najde čas ten samý den, ale jinak se návštěva domlouvá na několik dnů dopředu ...
  
• při urgentní návštěvě, jako byla ta moje, má na Vás lékař 3 až 5 minut ... docela drsné!
  
• i když jsem u lékařky registrovaná, nikdy jsem tam nebyla a informace o mně má pouze z vyplněného dotazníku ...
  
• po expresní prohlídce mi nedala žádnou velkou radu a nakonec se mně zeptala zda chci antibiotika a ta mi potom napsala ...
  
• v lékárně jsem za recept musela zaplatit skoro 7 liber a dostala jsem balíček antibiotik ...
  

Teď už chápu, proč si tady lidi platí soukromé zdravotní pojištění a tím pádem mohou využívat jiné doktory a jiné služby.

Velikonoce ...

Po celé zimě, kdy nespadla ani jedna sněhová vločka, tak první jarní a také velikonoční víkend sice bylo pár stupňů nad nulou, ale skoro každou hodinu byla sněhová přeháňka ... takže do jarního počasí to mělo daleko!

Díky počasí se nedalo nic moc podnikat, a tak jsem něco dělala doma, pak přijela na návštěvu kamarádka a tak jsme vyrazily na návštěvu jedné zahrady v okolí, kde je obrovský skleník ... vybraly jsme to také proto, že se tam dalo schovat před tím hnusným počasím ...

Taky jsou nějaké fotky ...

Velikonoce jsou také spojené s klasickými nedělními zvyky, kde se členové rodiny a přátelé obdarovávají čokoládovými vajíčky nebo figurkami často hodně velkých rozměrů. V některých rodinách se sejde široká rodina a pro děti pořádá "Eggs hunting". Co vlastně představuje závod pro děti, které hledají schovaná čokoládová vajíčka nejčastěji po celé zahradě. Každé dítě si pak může nechat všechna jím nalezená vajíčka.

14. měsíc mého pobytu

Je to neuvěřitelné, jak rychle ten čas letí, protože už jsem tady za kanálem La Mance prožila víc jak rok svého života. Musím se přiznat, že po zkušenostech z posledních týdnů mám pocit, že jsem sice svému snu blíž, ale ne tak blízko, jak bych si přála.

Uznání mého vzdělání

Takže po všech trablech, které měli moji rodiče s přeložením všech dokladů o mém vzdělání do angličtiny, jsem se definitivně pokusila zaregistrovat u úřadu, který by mi měl vydat osvědčení o uznání mého vzdělání. Toto budu potřebovat, pokud se budu hlásit o práci v jakékoliv státní škole a může mi to pomoci i ve školách soukromých. Takže teď čekám na odpověď a případně své registrační číslo.

Jen pro zajímavost … nikdy předtím mi nedošlo, že moje maturitní vysvědčení je ve slovenštině, moje vysvědčení ze státnic z univerzity je v češtině a můj vysokoškolský diplom je v latině … asi víc problémů jsem rodičům přidat nemohla, co? :-)

Takže mi držte pěsti a až budu vědět rozhodnutí úřadu, určitě dám vědět.


Kreditní historie

Tak kreditní historie je něco, co v Čechách neznáme, ale tady se bez ní neobejdete … a vaše historie se nebuduje vůbec jednoduše!

V UK v současné době neexistují žádné ID, pokud člověk nemá řidičák (oni na něm mají adresu bydliště) a nebo pas, tak si jméno v podstatě můžete vymyslet … Co ale přináší také hromadu problémů a proto velké množství společností dává mnohem větší důraz na kreditní historii. Především společnosti jako mobilní operátoři, banky, úvěrové společnosti, ale také hromada jiných.
Poznámka: zákon o ID se bude měnit … už to tady běží v televizi …

Do kreditní historie se počítá život všech vašich bankovních účtů (to je tady pro tyto účely úřadům přístupné), existence a historie vašich kreditních karet, existence hypoték nebo jiných úvěrů, také existence jakýchkoliv účtů za elektriku, telefon, vodu nebo nájem, který je na vaše jméno …

Takže moje kreditní historie je ubohá, bankovní účet mám jen něco přes rok, kreditní kartu mám asi 2 měsíce … nebyly na mě vedené žádné platby a protože jsem v UK jen něco přes rok, je to víc jak bída.

Jaké to mělo pro mě důsledky … při snaze o zakoupení telefonního čísla na smlouvu (abych mohla platit měsíčně a měla tím levnější volání) jsem u několika operátorů neprošla kontrolou a smlouvu mi podepsat nedovolili. Takže jsem po několika týdnech nakonec našla společnost, kde jsem prošla s podmínkou zaplacení depozitu na 3 měsíce. Musím se přiznat, že to není nic příjemné …


Pracovní interview

Také mám za sebou i první svoji zkušenost s pracovním pohovorem, protože škola kam chodí William, hledala na 3 měsíce letního trimestru někoho na výpomoc do školky, ale jen na 2 hodiny denně.

Byla to zajímavá zkušenost, protože vlastní rozhovor s ředitelkou a zástupkyní byl náročný jak jazykově, tak znalostmi … v konečném důsledku jsem ho zvládla, i když mi pořád chybí hodně informací o školském systému, různých typech škol a pravidlech pro různé oblasti života školy …

Součástí pohovoru byla také 30 minutová práce ve třídě školky (věk dětí 3 až 4 roky) a tam bylo zřejmé, že toto není pro mě domácí věková skupina a že pro takto malé děti jsou moje jazykové problémy větší překážkou, než jsem si uvědomovala.
Takže je fajn, že jsem schopna komunikovat, že se můžu s hodně lidmi bavit o různých věcech, ale protože dělám hodně gramatických chyb, moje angličtina není v současnosti dostatečná pro práci ve škole na nižším stupni.

I toto zjištění bylo vlastně hodně důležité, protože starší děti, nebo dospělí vám chyby v gramatice odpustí a pochopí, co chcete říct … doufám, že to bude za půl roku mnohem lepší, až začne další školní rok. Kdysi mi všichni říkali, že gramatika je nedůležitá, když se domluvíš, ale v konečném důsledku ta gramatika je stejně důležitá jako slovní zásoba … Takže budu muset makat na tom, abych v mluveném slově používala gramatiku, kterou znám a kterou třeba i při psaní používám. Používání gramatiky při mluvení, když musíte v rychlosti přemýšlet, co chcete říct a jak, no a prostor na gramatiku už pak často nezbývá ... Třeba moje japonská kamarádka mluví síce gramaticky správně, ale mluví hrozně pomalu, co také může přinášet problémy v komunikaci ... "tak si vyberte!" :-)))))