Barclays ATP World Tour Finals at The O2 - London, November 2009

V červnu 2008 jsem byla na Wimbledonu a přihlásila jsem se do losování o vstupenky na Barclays ATP World Tour Finals, které se mělo konat v Londýně v listopadu 2009. Lístky jsem nevyhrála, ale byla jsem vylosována v druhém kole a získala přednostní právo k zakoupení vstupenek ještě před tím, než půjdou do veřejného prodeje.

Takže jsem toho využila a v březnu jsem koupila vstupenky. V tu dobu jsme nevěděli, kdo bude v Top 8 nebo jaké bude nalosování. Prostě jsme riskli čtvrtek, jako poslední den jedné ze skupin.

Až do listopadu se nic nedělo a nakonec po nalosovaní jsem si nemohla přát lepší den pro návštěvu tohoto podniku. Protože hrál domácí favorit Andy Murray, čerstvý vítěz US Open Juan Martin Del Potro a také můj osobní favorit a první hráč světového žebříčku Roger Federer. Den z kategorie snů a nejen na papíře, ale nakonec taková byla i realita.

Dva velmi dramatické 3-setové zápasy ... a na konci dne o postupujících rozhodoval rozdíl jedné jediné hry. První zápas vyhrál Andy Murray a porazil Fernanda Verdasca. Druhý zápas vyhrál Juan Martin Del Potro, který porazil Rogera Federera, ale oba hráči z tohoto zápasu postoupili do dalšího kola.

Nesmím zapomenout ani na zápasy čtyřhry, protože hráči předvedli opravdu vysokou úroveň a tak i tyto dva zápasy jsme si užili.

Tady je několik fotek z úžasné akce.

Několik fotek z tohoto podzimu

Kromě toho, že jsem pracovala a zároveň studovala, v listopadu pak balila a stěhovala se, snažila jsem se také žít ...

Již od loňského září chodím do klubu jednou týdně tancovat salsu, našla jsem tam několik velmi dobrých kamarádů a jedna z nejlepších akcí byla letošní Halloweenska party ... a tady najdete několik fotek.

Také jsem s kamarádkami vyrazila do Londýna na Vánoční výzdobu a došli jsme do Hyde parku, kde byl německý Vánoční trh ... s týpickým jídlem a stánky. Byla to taková malá mezinárodní výprava, protože jsme byly 4 (jedna slovenka, jedna angličanka, jedna japonka a já) ... a tady je fotka. Také tam bylo kluziště, ale bylo na celý den dopředu vyprodané vstupné a kromě toho se dostavilo typicky anglické počasí a začalo mrholit.

No a nakonec fotka domu, kde bydlím v podnájmu.

Konec roku 2009

Všem svým kamarádům a známým, kteří čtou můj blog se omlouvám, že jsem na svém blogu o sobě nedala vědet skoro 4 měsíce. V průběhu této doby se toho hodně stalo a změnilo a psát o událostech v jejich průběhu se mi moc nechtělo. Takže pokud se těď začtete, získáte uplný pohled (tedy snad).

První novinka:
Tento týden jsem oficiálně ukončila studium na univerzitě v Roehapton, které je určené bývalým učitelům, kteří neučili více jak 2 roky a chtějí se k profesi vrátit. Nebyla jsem v kurzu jediná cizinka, ale ty ostatní tady žijí mnohem déle (více než 10 let). Součástí kurzu byly hodiny věnované především tomu jak učit yda v Anglii. Takže jsem získala základní představu jaké metody se používají, co učitel a studenti smí a nesmí, ale také jsme se věnovali tomu jaká je legislativa kolem školství.
Součástí kurzu byla také praxe ve škole, ale protože všichni jsme byli již učitelé, praxe byla jen na 2 týdny. Ostatní si potřebovali jen osvěžit, co je nového a jak se škola změnila. Pro mně to byl úplně nový svět.

Druhá novinka:
Před ukončením praxe jsem dostala nabidku ve škole zůstat. Protože mým sen byla práce ve škole, tak jsem tuto nabídku přijala a od konce listopadu pracuji ve škole. Pracuji v oddělení matematiky, většinou jsem ve třídách jako druhý učitel, ale mám i svoji malou skupinu studentů, které připravuji na závěrečné zkoužky. Také mám na starosti administrativu kolem oddělení, protože toho papírovaní je neskutečné množství ... ale to určitě znají i učitele v Čechách. Prostě se snažím pomáhat a podporovat kolegy v oddělení.
Pokud se jedná o budoucnost, tak je velká šance, že bych mohla na škole zůstat jako učitelka ... ale to všechno ukáže čas.

Třetí novinka:
Po dobu studia na univerzitě (i když to bylo jen 25 dnů v průběhu 3 měsíců) jsem pořád bydlela na starém místě a pracovala pro mé bývalé šéfy, ale situace se v průběhu doby vyhrocovala, až to vyvrcholilo situací, kdy zůstat na stejném místě bylo neúnosné. Proto jsem byla ráda, že se můžu odstěhovat a osamostatnit a začít pracovat ve škole.
Přes kamarádku jsem si našla podnájem, kde mám pokoj a svoji vlastní koupelnu. Domácí je v pohodě a zároveň nebývá doma každý den a tak mám často dům celý sama pro sebe. Do školy mi od baráku jezdí autobus a tak s dopravou nemám žádný problém.
Hodně studentů ze školy bydlí ve stejném místě jako já a tak je potkávám na ulici, v autobuse nebo v obchodě ... je to hodně velká změna po těch letech určité izolace.

Jak jste si přečetli, můj život se v průběhu několika měsíců, nebo možná týdnů, otočil úplně jiným směrem ... řekla bych tím správným směrem.